Na kůži žije přes tisíc druhů mikrobů
Naše pokožka je domovem bakterií, hub i virů. Na každém centimetru čtverečním mohou žít tisíce mikroorganismů, které společně vytvářejí složitý kožní ekosystém.
Mikrobiom není jen součástí našeho těla. Nachází se také na naší pokožce, v domácnostech, ve městech i v prostředí, ve kterém každý den žijeme. Poznejte několik zajímavostí o neviditelném světě mikroorganismů.
Naše pokožka je domovem bakterií, hub i virů. Na každém centimetru čtverečním mohou žít tisíce mikroorganismů, které společně vytvářejí složitý kožní ekosystém.
Každý člověk má jedinečné složení mikrobiomu. Podobně jako otisk prstu se liší kožní i střevní mikrobiom jednotlivých lidí.
Některé kožní bakterie vytvářejí látky, které pomáhají omezovat množení nežádoucích mikroorganismů. Přirozeně tak podporují rovnováhu a ochrannou funkci pokožky.
Život ve městě nebo na venkově, způsob trávení času i přítomnost domácích mazlíčků mohou ovlivňovat rozmanitost mikroorganismů na pokožce i v domácnosti.
Lidé žijící se psy mohou mít pestřejší kožní i domácí mikrobiom. Kontakt se zvířaty rozšiřuje množství mikroorganismů, se kterými se v běžném životě setkáváme.
Nadměrné používání agresivní dezinfekce může zasahovat nejen nežádoucí, ale také běžně přítomné mikroorganismy. V domácnosti proto dává smysl volit způsob úklidu podle konkrétní situace.
Při podání ruky, objetí nebo pohlazení dochází také k přenosu mikroorganismů. Lidé si tak při běžném kontaktu neustále vyměňují část svého mikrobiálního prostředí.
Mikroorganismy na pokožce využívají látky obsažené v potu a kožním mazu. Při jejich zpracování vznikají další látky, které se podílejí na přirozeném prostředí a pH pokožky.
Miminka, dospělí i senioři mají odlišné složení mikrobiomu. Proměňovat jej mohou hormony, puberta, těhotenství, menopauza, životní styl i okolní prostředí.
Složení mikroorganismů na površích a ve vzduchu ovlivňují obyvatelé domácnosti, domácí zvířata, větrání, vlhkost i způsob úklidu. Každá domácnost proto vytváří své vlastní mikrobiální prostředí.
Jednotlivá města a čtvrti mohou nést odlišnou mikrobiální stopu. Podílí se na ní klima, množství lidí a zvířat, doprava, zeleň i používané stavební materiály.
Slepé střevo je dnes spojováno také s funkcí mikrobiálního rezervoáru. Může pomáhat uchovávat část střevních bakterií, které se podílejí na obnově mikrobiomu po některých střevních obtížích.
Mikrobiom není jen uvnitř našeho těla. Nachází se na pokožce, v domácnostech, ve městech i v prostředí, se kterým jsme každý den v kontaktu. Tato neviditelná síť nás propojuje s okolním světem a věda stále objevuje nové souvislosti, které pomáhají lépe porozumět jejímu významu.