Mikrobiom zajímavosti

Jsme více mikroby než lidé:
jen asi 10 % buněk v našem těle je lidských – zbytek jsou mikroorganismy. V DNA to vychází ještě drtivěji: naše lidské geny tvoří sotva 1 %, zbytek je mikrobiální.
Mikroby ovlivňují mozek a náladu:
střevní bakterie produkují látky jako je serotonin nebo dopamin. Až 90 % serotoninu, který je hormon štěstí. Ten vzniká ve střevech, ne v mozku.
Mikrobiom má vliv na chutě:
některé bakterie mohou vysílat signály do mozku a ovlivňovat, na co máme chuť – třeba na sladké nebo tučné. Částečně si tak mikroby vybírají, čím se budou krmit. 
Každý povrch má svůj mikrobiom:
židle v tramvajích, mobilní telefon nebo polštář – všechno má vlastní mikrobiální „podpis“. Vědci dokážou z 80 % ní přesností přiřadit mobil jeho majiteli jen podle bakterií na displeji. 
Mikrobiom se mění během dne:
ráno, po jídle i večer máme jiné složení mikrobů ve střevech i na kůži. Mikrobiom má svůj cirkadiánní rytmus podobně jako my.
Města mají mikrobiální mapu:
projekt MetaSUB odebíral vzorky z metra po celém světě. Každé město má jedinečnou mikrobiální stopu – mikrobiologickou vizitku.
Domácí mikrobiom se přenáší rychle:
podle studií se nový byt stane Vašim už po 24 hod. Podle mikrobů na povrchu jde poznat, kdo v něm bydlí a jaké má zvyky.
Mikroby mohou chránit před nemocemi:
lidé s pestřejším mikrobiomem mají nižší riziko alergií, astmatu, ale i depresí. Rozmanitost je klíčem k odolnosti.
Slepé střevo není zbytečné:
je to bezpečný „trezor“ dobrých bakterií. Po těžké infekci nebo průjmu dokáže znovu osídlit celé střevo a obnovit rovnováhu.
Děti narozené císařem mají jiný start:
jejich první mikroby pochází spíše z kůže a z prostředí nemocnice, než z porodních cest. Proto se dnes hledají cesty, jak jejich mikrobiom podpořit – kojením, kontaktem kůže na kůži nebo tzv.: vaginálním seedingem (gázou z pochvy se potře hlava miminka )